Fotografie a autorský zákon (3. díl) | Fotografujeme Fotorádce.cz

:

Ukradli Vám fotografii a použili ji bez vašeho svolení? Vyfotografovali vás, aniž byste k tomu dali souhlas? Braňte se.

V dnešním třetím pokračování článku o autorském právu v oblasti fotografování se budeme věnovat situacím, kdy došlo k neoprávněnému použití vašich fotografií. Také si vysvětlíme, jak je to s fotografováním veřejných a neveřejných míst a portrétů - a to jak z pohledu fotografa, tak fotografované osoby.

Ochrana práva autorského

V prvním a druhém díle článku o autorském právu v oblasti fotografií jsme si již vysvětlili, že na veškeré fotografie vznikají automaticky autorská práva. Řekli jsme si, že díky tomu jsou vaše fotografie chráněné zákonem a bez poskytnutí licence je nesmí třetí osoba použít.

Pojďme si ale představit situaci (v naší společnosti velmi reálnou a běžnou), kdy vám někdo (firma / fyzická osoba) ukradl vaši fotografii. Abych byl přesnější - uvažme situaci, kdy někdo použil vaši fotografii bez vašeho písemného svolení.

Autorský zákon pamatuje i na tyto situace a výčtem uvádí, čeho všeho se může autor fotografie v takové situaci domáhat. Zde nemá smysl zákon doslova citovat, protože obsahuje spoustu právnických výrazů, krkolomných a nesrozumitelných spojení - proto nyní výčtem uvedu jen to nejdůležitější.

Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména:

  • určení svého autorství,
  • zákazu ohrožení svého práva včetně hrozícího opakování,
  • zákazu neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
  • sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití a údajů o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny,

Práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila. A také vůči osobě, která má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla.

Dále je možné se domáhat:

  • odstranění následků zásahu do práva (stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny),
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu (omluvou, zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím),

Případné finanční odškodnění určí soud (to nevylučuje dohodu o narovnání)

Zajímavá je i část týkající se finančního odškodnění. Autorský zákon v §40 odst. e) uvádí, že výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání.

V praxi tedy můžeme říci, že pokud zjistíte, že došlo k neoprávněnému použití vaší fotografie, můžete se domáhat nejen odstranění této neoprávněné kopie vaší fotografie například z internetu, ale i úměrného finančního vyrovnání.

Fotografujeme na ulici, v kostele a sousedku za plotem - aneb co vše se smí a nesmí fotografovat

Fotografování jako takové je fajn koníček, zábava i práce. Vezmete fotoaparát, "cvaknete" si pár fajnových záběrů a vesele si to směřujete domů a těšíte se, až si pořízené fotografie prohlédnete na počítači.

Napadlo vás ale někdy, že jste při fotografování mohli porušit zákon? Konkrétně zákon autorský a zákon na ochranu osobnosti? Ano, i samotným fotografováním lze porušit autorský zákon. Jak? To si povíme nyní a zákon na ochranu osobnosti bude ihned následovat.

Fotografování díla na veřejném prostranství

V prvním díle článku o fotografiích v oblasti autorského zákona jsme si vysvětlili, co vše je zákonem považováno za autorské dílo. Zároveň jsme uvedli, že veškerá tato autorská díla jsou chráněna zákonem a nelze je libovolně používat.

Uvědomme si ale nyní fakt, že například i architektonická díla jsou autorskými díly, stejně tak okrasné malby na fasádách domů. To znamená, že i tato díla jsou chráněna zákonem. Je tedy možné je fotografovat nebo ne?

Fotografovat můžete veškerá díla umístěná na veřejných místech

Autorský zákon pamatuje i na tuto oblast a jasně říká, že: do práva autorského nezasahuje ten, kdo fotografií zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství. Autorský zákon v §33 dále uvádí, že do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije.

Co to znamená v praxi? Jednoduše to, že z venku můžete s klidem nafotografovat Národní divadlo, nákupní centrum, náměstí a nebo obchodní centrum. A co víc, že tyto fotografie pak můžete zpeněžovat, tedy poskytovat na ně licence. Podstatné je to, že snímky musí být pořízené z veřejně dostupných míst.

Jiná situace ovšem nastává uvnitř restaurací, výstav, divadel, nákupních domů, firem a mnoha dalších budov. Tam totiž musíte mít svolení od provozovatele či majitele nemovitosti. Ve většině případů se vyplatí spolehnout se na lidskou slušnost a zeptat se - pokud se ale setkáme s odmítnutím, nelze s tím nic dělat.

Mimo veřejná místa je potřeba získat svolení

Často setkáváme se zákazy fotografování v různých památkových nemovitostech (hrady, zámky, ...). Není to ani tak proto, že by se to majiteli (provozovateli) prostě nelíbilo. Důvod ji jiný, prostý a ekonomický - proč by měl majitel povolit fotografování, když může vesele prodávat za tučné peníze pohlednice, brožury a letáčky, že?

To, že zákaz či povolení fotografovat, je v režii provozovatele / majitele, samozřejmě platí i v případě různých uměleckých vystoupení. Jedná se především o koncerty, divadelní představení, a podobně. Tam se musíte domluvit s pořadatelem takové akce.

Ctěte pravidla, ale na svá práva si šlapat nenechte!

Nyní již víme, že v určitých prostorách a na různých akcích může být zakázáno fotografovat. Z toho ale často vznikají velmi nepříjemné situace, kdy například ochranka či pořadatel si zcela bláhově myslí, že může všechno a podle toho se taky chová.

Provozovatel (ochranka) vám nesmí brát fotoaparát nebo mazat paměťovou kartu

Podstatné je to, že pořadatel (majitel, provozovatel) vám může fotografování zakázat, může vám zamezit vstupu do objektu, pokud budete neustále fotografovat, popřípadě Vám může nějak clonit před objektivem. To je ale vše, co může.

V žádném případě vám nesmí brát z ruky fotoaparát, manipulovat s ním a nebo se dokonce dožadovat filmu nebo smazání paměťové karty. A už v žádném případě nemá právo po vás žádat identifikaci a nebo dokonce ještě hůř, nesmí na vás páchat žádné fyzické násilí. To už totiž zavání trestnou činností a omezováním osobní svobody.

Pořadatel, ochranka či provozovatel není veřejným činitelem, takže nemá žádná práva navíc, než máte vy. Takže jedině policie má v tomto ohledu pravomoci k tomu, aby vás identifikovala a celou záležitost řešila.

Pokud pořadatel akce nedovoluje fotografování, měl by to dát viditelným způsobem najevo (nejčastěji cedulkou, nápisem, upozorněním na vstupu).

Osoba před objektivem? Pouze se svolením

Tento uvedený nadpis může znít snad až příliš striktně, ale v principu je tomu tak. Chcete-li někoho fotografovat, budete potřebovat jeho souhlas.

V občanském zákoníku (§12) je totiž uvedeno, že ... obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

Zároveň je ve stejném paragrafu uvedeno, že svolení není potřeba, fotografujeme-li pro účely úřední, vědecké, umělecké, tiskové, .... Ale ani takové použití nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.

Pro prodej do fotobanky budete potřebovat Model Release

Prakticky tak můžete někoho zkusit přesvědčit, že ho fotografujete s uměleckými záměry - mám ale obavy, že se spíš setkáte s nedůvěřivostí, než kdybyste osobě vysvětlili, o co vám vlastně jde.

Otázkou jsou pak ještě portréty, které plánujete prodávat například ve fotobankách. K tomu budete potřebovat takzvaný Model Release, což je souhlas fotografované osoby s tím, že fotografie budete moci použít k těm či oněm účelům (k jakým, to lze právě stanovit v Model Release). Fotobanky pak následně nevymáhají od autorů tato svolení, protože by to bylo dost nákladné pro obě strany - stačí jim souhlas autorů, že tyto souhlasy od lidí mají.

Zákaz fotografování na plotě

Pokud někdy narazíte na zákaz fotografování (například u vojenských objektů), nezbývá než tento zákaz respektovat. Je to prakticky podobná pohádka, jako u fotografování na akcích nebo na neveřejných místech. Zde je to ještě ověnčeno tím, že takto označený objekt nesmíte fotografovat ani tehdy, stojíte-li před cedulkou zákazu fotografování (ono by to asi ani jinak většinou nešlo vzhledem k ostnatým drátům, že... ).

Závěrem

Uvedené praktické poznatky platí na území České republiky. Budete-li cestovat do zahraničí, určitě se setkáte s tím, že některé objekty a lidi bude zakázáno fotografovat všeobecně. Vždy je lepší se před cestou (nebo na místě) raději informovat, jaké zákony a zvyklosti jsou v dané zemi zaběhnuté. Mohou se totiž výrazně lišit od těch našich.

V závěru bych chtěl dodat, že se v praxi většinou vyplatí vsadit na slušné chování a raději se vždy zeptat. Zároveň ale dodávám - nenechte se omezovat ve svých právech lidmi, kteří si myslí, že snědli všechnu moudrost.